EXPONÁT MĚSÍCE LEDNA 2025 - SECESNÍ DEKOR PANDORA | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

Aktuálně mohou návštěvníci u nás v PASKu vidět mimořádně zajímavou výstavu Secesní sklo z Teplicka, která představuje méně známé fasety českého secesního užitého umění. Jsou zde představeny jednotlivé firmy, jejichž skla jsou pozoruhodná především v bezprostředním srovnání s produkcí firmy Joh. Lötze vdova ve stálé expozici, protože právě ta byla v mnohém ohledu jejich předlohou. Ale i tyto firmy se postupem času emancipovaly a našly své vlastní svébytné umělecké vyjádření. Třem z nich jsou věnovány exponáty měsíce od listopadu 2024 do ledna 2025.

Dávné antické vyprávění o ženě Pandoře, které dali bohové z Olympu mezi různými dary i skříňku, v níž byly ukryté různé nemoci a utrpení. Pandora neměla skříňku otevřít, avšak otevřela a všechny ty špatnosti se dostaly na svět. A v její skříňce zůstala na dně pouze – naděje. Pandořina skříňka se stala v obecném povědomí okřídleným označením pro různé nebezpečné dary. Ale příběh inspiroval po staletí. Z poslední doby je asi nejznámější film z roku 2003 o odvážné archeoložce z počítačových her Lara Croft – Tomb Rider: Kolébka života, kde je nebezpečným podkladem právě Pandořina skříňka. Pokud bychom se ale vrátili do období secesního stylu, tak zde byla inspirací pro název dekoru nejspíš nedokončená divadelní hra Johanna Wolfganga Goetha Pandora, kterou začal psát v roce 1808 při pobytu v Karlových Varech a která v době kolem roku 1900 opakovaně vycházela knižně.   

Proč bylo pro poměrně zajímavý secesní malířsky zhotovený dekor Pandora (Pandoraglas) vybráno jméno evokující bídu a svízele, není jasné. Inspirace nejrůznějšími příběhy z antické mytologie byla tehdy nejen ve sklářství více než obvyklá a možná příběh Pandory prostě ještě nebyl použitý. Dekor připomínající mramor byl zhotovován na čirém bezbarvém skle vrstveným tupováním (viz více zde – https://cs.wikipedia.org/wiki/Tupov%C3%A1n%C3%AD) pomocí různě velkých a tvrdých štětců. Několik vrstev barev pak vytvořilo neprůhledný lehce reliéfní dekor. Nebyl to dekor zcela ojedinělý, podobně technicky pojaté dekory se tehdy objevují například u některých rafinérských závodů na Novoborsku. Ale teplická Pandora si získala ve své době zřejmě největší proslulost.

Návrhářem dekoru byl malíř skla Maxmilina Boudník (1875 - po 1949) a vytvořil jej pro sklárnu Antonia, kterou vlastnil Josef Knížek (1862-1902). Šlo na Teplicku o jeden z mála sklářských závodů provozovaných vlastenecky smýšlejícím Čechem. Knížek byl nejen velmi schopným podnikatelem, ale také intenzivně podporoval aktivity české menšiny na Teplicku. Byl třeba rychtářem zdejšího spolku baráčníků, sponzorem českých škol apod. Tento podnikavý muž pocházel ze Světlé nad Sázavou a jeho prvním sklářským závodem byly Tasice, které do roku vedl se společníkem Ignácem Rücklem. Po roce 1890 odešel podobně jako řada jiných na Teplicko za levnějším sklářským otopem a zakoupil zde asi v roce 1891 sklárnu Antonia (založenou 1872). Tato sklárna měla k roku 1900 dvě sklářské pece, parní brusírnu se 30 brusy, pracovalo zde 160 zaměstnanců a její výrobky se vyvážely do mnoha zemí světa. Sklárna Antonia pracovala pod vedením rodiny Knížků do roku 1928, kdy byla zrušena.

V devadesátých letech 19. století vyráběla sklárna Antonia v duchu dobové módy bohatě hutně dekorované tzv. barokářské sklo, vrstvené tzv. mušelínové sklo, broušené luxusní sklo a v průběhu času stále více také stínidla a svítidla pro elektrické a acetylenové zdroje. V roce 1895 obdržel Josef Knížek za své výrobky stříbrnou medaili na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. Tehdy bylo oceňováno zejména jeho luxusní barevné sklo. A s příchodem secese, podobně jako tomu bylo u jiných sklářských závodů na Teplicku, obrátil i Josef Knížek pozornost k této nové módě. Z jeho secesní produkce je přímo doložen jen dekor Pandora, ale s ohledem na výrobní tradici závodu můžeme předpokládat i výrobu hutně tvarovaného a dekorovaného skla. Toto sklo nelze ale posud s ohledem na neexistující prameny mezi teplickou secesní produkcí blíže identifikovat.    

Pokud chcete ještě vidět nejen skupinu skel Pandora u nás v PASKu, tak máte čas ještě do 17. února.

Text a fotografie: Jitka Lněničková, kurátorka Pavilonu skla Klatovy